1. postní neděle C, Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 10.3.2019,
5 M 26,4-10 Ž 91 Řím 10,8-13 Lk 4,1-13
Na rozdíl od paralelního textu v evangeliu svatého Matouše vrcholí u Lukáše, který se čte dnes, Ježíšovo pokoušení na poušti tím, že ďábel cituje Pís-mo – konkrétně slova žalmu 91, který jsme dnes slyšeli jako mezizpěv... Vypadá to téměř, že vybízí Ježíše, aby podal velmi pádný a viditelný důkaz Boží moci, která se projevuje na jeho osobě – vždyť kolik lidí na chrámovém nádvoří by pak v něho muselo uvěřit? - Všimněme si ale dobře, jakým způsobem pokušitel Boží slovo cituje. Jako správný lhář a otec lži ví dobře, že často stačí malinko pozměnit naprosto pravdivé tvrzení, aby se z něho stala lež – a při tomto způ-sobu je nepravdivost výsledného výroku velmi dobře maskována. U Lukáše, stejně jako u Matouše, je v citátu řeč o andělech, kterým dá Bůh příkaz, aby tě střežili, takže tě ponesou na rukou, abys nenarazil nohou o kámen. Vrátíme-li se k žalmu 91, uvidíme, že jsou dotyčné verše recitovány velmi přesně, až na to, že andělé mají žalmistu střežit na všech jeho cestách, což pokušitel z evangelia taktně zamlčel. Z původního textu je jasné, že ono naražení nohou o kámen je klopýtnutí na cestě, nikoli tvrdé přistání po skoku ze střechy nohama napřed. Tato zdánlivá maličkost nás dnes může přivést k zamyšlení nad tím, jak s Pís-mem svatým zacházíme my?... --- Vladimir Solovjov říká: „Pokušení bývá jen pro lidi duchovní. Člověk bez-božný k tomu, aby konal zlo, nepotřebuje žádné pokušení, protože zlo koná silou své naruše-né přirozenosti. Duchovní člověk je přitahován hříchem jedině tehdy, když se hřích představí jako něco bezhříšného a zlo na sebe vezme podobu dobra. Jsou tři druhy hříchů: žádostivost (hřích těla), samolibost (hřích rozumu) a panovačnost (hřích vůle). Tomu odpovídají tři poku-šení Ježíše na poušti stále se v dějinách opakující...“ Bůh není ten, kdo nás svádí na cestu, abychom od něho odešli. On nás chce od těchto cest přece vysvobodit; chce, abychom zvítězili nad mocí Satana a jeho intrik. K tomu nás v míře úměrné naší zralosti dovoluje vystavit vlivu Sata-na. V takové chvíli je naší jedinou záchranou a silou Kristus, který zvítězil ve všech pokušeních a nikdy jim nepodlehl... Pokušení, která jsou zběsilou snahou Satana oddělit nás od Boha, jsou tak nakonec z Boží milosti cestou k našemu sblížení s Ním. Čím více se Satan snaží nás od Boha odtrhnout, tím více můžeme být s Bohem spojeni. Záleží pouze na nás, jestli tyto okamžiky budeme brát jako příležitost k rozhodnutí zů-stat Bohu věrní... - Nenechme si vzít pravidelné studium Písma, protože ve chví-li zkoušky budeme mnohem lépe vybaveni odhodláním a touhou setrvat po bo-ku Hospodina...