1. neděle adventní A

1. ADVENTNÍ NEDĚLE A, Pustějov, Kujavy, Bílov 1.12.2013, 
Iz 2,1-5    Ž 122    Řím 13,11-14    Mt 24,37-44
 
Z milosti Boží začínáme opět nový církevní rok. Na rozdíl od občan-ského roku; advent začíná velmi tiše a téměř nepozorovaně. Advent začíná napomenutím, abychom vedli život v bdělosti a počestně. Jakoby motto celé-ho nastávajícího roku znějí slova prvního čtení: „Choďme po jeho stezkách!“ Proč? - Neboť adventní doba poukazuje na druhý příchod našeho Pána; na konec světa i konec našeho života, takže máme být připraveni… V evangeliu jsme slyšeli „Až přijde Syn člověka, bude to právě tak jako v době Noemově.“ - Když stavěl archu, tak se mu všichni smáli. Noe ale věděl, proč to dělá; a když přišla potopa - on i jeho rodina se zachránili. My dnes už ví-me, že Pán znovu přijde; ale nevíme, kdy přijde podruhé (i když nás to jistě zajímá). Pán nás nechává v tomto napětí. Chce udělat z našeho života jedno pozorné očekávání, jeden trvalý advent. Touto nejistotou obrací Pán náš po-hled do budoucna a učí nás dívat se před sebe dopředu a nahoru k nebi. A je-diný způsob, jak si v této nejistotě zachováme pokoj, je dbát o stálou připra-venost, protože nevíme, kdy umřeme. Proto není nutné vědět, kdy k tomuto setkání přijde. Důležitá je příprava, aby to setkání bylo nakonec šťastné… 
„Bděte tedy“ - rada, která nám letos znovu zazněla. Zazní k nám i příští rok? 
Bděme tedy, když pracujeme, i když spíme. Pán povolává, koho chce… - „Kdyby hospodář věděl, ve kterou noční dobu přijde zloděj, jistě by bděl“, ale kdybychom věděli, ve který den přijde Pán, bděli bychom? Nebo bychom si říkali: „Než přijde, mám ještě čas...?“ - Člověk bdí buď kvůli vě-cem, kterých se moc bojí, nebo kvůli věcem, které moc miluje. Věci, které jsou mu lhostejné, jej ze spánku neruší. Bdí buď ze strachu nebo z lásky. Kdo miluje, bdí – bez ohledu na to, jestli zná nebo nezná den, či hodinu. Rozdíl spočívá tedy v lásce. Přesně tak, jako v případě dvou lidí, kteří dělají to samé: „Tehdy budou dva na poli: jeden z nich bude vzat, druhý ponechán; dvě budou mlít na mlýnku: jedna bude vzata, druhá ponechána“ – proč, když oba dělají to samé? Rozdíl není v tom, co dělají. Rozdíl spočívá v lásce. – 
Kéž našim motorem v rozhodování je vždy láska a dnešní Iziášově slova: „Choďme po jeho stezkách!“…