3. týden

Uprostřed postní doby, v době příprav na Velikonoce jsou nám dnes připomenuty Vánoce. Zobrazuje se zde uskutečnění našeho uzdravení. Bůh se stává člověkem, aby jednou za nás umřel a získal nám věčný život. Je to vrcholný projev Boží lásky k člověku, aby nás obdařil jedinečnou důstojností Božích dětí. Každé zrození nového života je pro nás tajemstvím. Život není výsledkem náhody. Dnešní tajemství je veliké proto, že Bůh připravil Pannu Marii, aby se stala, právě jako žena-matka, důstojným příbytkem svého Syna, Boha a člověka. Bůh se dobrovolně ponížil a svým vtělením, jako Emmanuel – tedy Bůh s námi, nás naplňuje radostí. Skrze Mariin souhlas, se tak Boží Syn jistým způsobem spojil s každým člověkem. Lidskýma rukama pracoval, lidskou myslí přemýšlel, lidskou vůlí jednal, lidským srdcem miloval. Stal se nám ve všem podobný kromě hříchu. Pouze v Kristu poznáme nejhlouběji svoje bytí. Pouze v něm nacházíme smysl bolesti a dobře vykonané práce, opravdovou radost a pokoj přesahující různé duševní stavy a životní události. Dokonce nacházíme v něm i potěšení při představě, co přijde po smrti, když se snažíme jít jeho cestou a na této zemi mu již sloužit. Naše lidské záležitosti jako rodinu, přátelství, práci, bolest i radost On vzal na sebe a tím nás povýšil k Boží důstojnosti… 

Proto se dnes obraťme na Matku Ježíše a zároveň Matku naši: Ó Maria, dnes byl v tvém lůně počat Spasitel. Ty, která jsi požehnaná mezi ženami na věky věků, pros za nás, ať sjednocení božství s naším lidstvím nikdo a nikdy nenaruší. Ani smrt, ani naše nevděčnost! 

• čtvrtek po 3. postní, Bílovec, 27.3.2014, Jer 7,23-28