Květná neděle B, Hl.Životice, Pustějov, Kujavy, 25.3.2018, Mk 14,1-15,47
Dnešní bohoslužba má zvláštní atmosféru. Začali jsme slavným průvodem, který připomíná nadšené vítání Pána Ježíše v Jeruzalémě... Následně pašijemi se vžíváme do nejtěžších chvil Spasitelova života... Všimněme si však úvod evangelia, kde je průvodcem evangelista Marek a my máme možnost přidat se k Ježíšovým učedníkům už dva dni před velikonocemi. Dostáváme pozvání do domu jistého Šimona Malomocného v Betánii a jsme svědky podivného gesta jedné ženy, která jen tak, z ničeho nic, rozlamuje alabastrovou nádobku a vylévá Ježíši na hlavu drahocenný vonný olej... - Právě tyto „nepotřebné“ detaily nám pomáhají opustit náš zaběhnutý způsob uvažování založený na systému „zisku“ a uvádí nás do Božího systému, který staví na principu „ z lásky“ a „zdarma“... - Nepochopitelné a na první pohled „zbytečné“ gesto nějaké ženy nám v kontextu pašijového příběhu pomáhá pochopit, že tou nejvzácnější alabastrovou nádobou je vlastně sám Ježíš. Tato nádoba bude zanedlouho rozlomena a na všechny (nejen na ty, kdo si to zaslouží) se vylije drahocenný olej Boží lásky a odpuštění... Kromě toho, právě rozlomená alabastrová nádobka, kterou už nejde slepit, a pomíjivá vůně nardu, kterou už nelze zachytit a znovu prodat, je spolehlivým vzorcem, podle něhož lze Ježíšovo velikonoční tajemství správně přepočítat do souřadnic našeho života. Totiž vždy, když máme odvahu „plýtvat“ svou láskou, ačkoli nám nikdo netleská, ba dokonce, ačkoli ji někdo shazuje; tehdy se hlásá Ježíšovo „nepochopitelné“ evangelium. A pokaždé, když máme odvahu definitivně oželet své alabastrové nádobky, na nichž nám tak záleží, stáváme se nádobou, z níž lze načerpat pravý olej Kristovy lásky... Vstupujeme do Svatého týdne. Chceme-li ho prožít dobře a správným způsobem mít účast na Kristově utrpení i slávě; chceme-li zakusit i pravou velikonoční radost, pokusme se objevit hodnotu oběti z lásky...