7. velikonoční neděle Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 13.5.2018
Sk 1,15-26 Ž 103 1 Jn 4,11-16 Jn 17,11-19
* Dnešní evangelium nám zjevuje, že sám Ježíš se přimlouvá za nás; a to těsně před svým zatčením a pak následně ukřižováním... Budu citovat jednotlivé prosby této modlitby a společně se budeme pokoušet, zamyslet se nad jejich obsahem: • „Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal, aby byli jedno jako my.“ Abychom tuto prosbu pochopili, musíme si vysvětlit, co v tomto textu představuje termín „jméno“. Mohli bychom citovat velké množství božích jmen. Nikoli název rozhoduje, ale pojem, který se za tím, kterým jménem skrývá. A ve smyslu Ježíšovi prosby, je to správný pojem o Bohu, správná představa Boha. Jaká je moje představa Boha, taková bude i moje zbožnost a tak bude tvarovaná i moje duše. Pouze správná představa o Bohu, je životodárná pro duši... - Prosba o zachování v Otcově jménu, je vlastně prosba o Ducha Svatého, protože jméno vyjadřuje obsah Boží bytosti. Otcovo jméno je Boží Duch, který vnitřně proměňuje člověka do boží podoby. Duch to je bytostná dobrota Boha... • „Dokud jsem byl s nimi, já jsem je zachovával ve tvém jménu, které jsi mi dal.“ Jak se my můžeme zachovat ve jménu Božím? Jde o stálou snahu sladit své postoje, myšlenky a své chtění s Boží vůlí (kterou můžeme poznávat třeba přes Písmo svaté).... • „Chránil jsem je a nikdo z nich nezahynul kromě toho, který propadl záhubě, aby se naplnilo Písmo.“ V případě Jidáše, se naplnil Boží zákon. Tedy nejde o to, že kvůli nějakému proroctví, bude zatracen člověk. Ale zatracení Jidáše, je důsledkem jeho vlastního rozhodnutí. Kdo nevěří v Syna, už je odsouzen... • „Nyní jdu k tobě, ale toto mluvím (ještě) ve světě, aby měli v sobě plnost mé radosti.“ Smyslem celého života Ježíše, je naše spása, naše štěstí. Ježíš chce, abychom měli v sobě jeho radost a to dokonalou. Radost je ovocem Ducha Svatého... • „Dal jsem jim tvé slovo. Svět k nim pojal nenávist, protože nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa.“ Bůh nám dal Slovo (v Ježíši se stalo tělem) a my se můžeme spolehnout, že pokud uvěříme v Ježíše a budeme ho následovat, budeme vysvobozeni z moci Zla. Tato smlouva lásky, se každý den obnovuje na oltáři a znovu se zpřítomňuje... • „Neprosím, abys je ze světa vzal, ale abys je zachránil od Zlého. Nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa.“ Když si vzpomeneme na obsah knihy Genezis, tam člověk na počátku dějin sáhl po ovoci ze stromu poznání dobrého a zlého; a tím si vyvolil smrt. Ježíš se však za nás obětoval, abychom měli život. Hřích a jeho následky, nám ukazují, co to zlo je a kdo to je Satan, který je vrahem lidí od počátku. Toto je smysl i poslední prosby modlitby „Otče náš“ – „ale zbav nás od zlého..“ • „Posvěť je v pravdě; tvé slovo je pravda. Jako jsi mne poslal do světa, tak i já jsem je poslal do světa. A pro ně se zasvěcuji, aby i oni byli posvěceni v pravdě." Prosme tedy, abychom i my byli posvěceni v pravdě, abychom pak byli schopni tuto pravdu spatřit, uznat a především žít...