1. ADVENTNÍ NEDĚLE B Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 3.12.2017
Iz 63,16-64,7 Ž 80 1 Kor 1,3-9 Mk 13,33-37
Několikrát zopakovaná výzva k bdělosti v tak krátkém evangelním úryvku nás nemůže necháte klidně spát. - Kdyby na nás podobně naléhal kdokoliv z blízkých, abychom s takovou bdělostí očekávali jeho příchod, asi bychom mu podrážděně řekli: „Uklidni se! Budu mít přece po celou dobu zapnutý mobil. Když budeš přicházet, stačí mě prozvonit a hned budu na nohou!“ - Copak Hospodin, který je náš Otec, jehož dílem je celý vesmír (srov. dnešní první čtení), nemohl vymyslet nějaký chytrý systém, jak nás „prozvonit“, když se bude přibližovat „onen den příchodu našeho Pána Ježíše Krista“ (viz dnešní druhé čtení)? - Určitě bychom nezaháleli. Naopak, ještě lépe bychom se připravili, abychom našemu Pánu vyšli vstříc se všemi náležitostmi. Copak nás chce schválně jen napínat?! Představujeme-li si bdění jako křečovité zírání do prázdnoty a tupé čekání na strašidelné závěrečné zúčtování na konci celých dějin, pak jsou Ježíšovy výzvy k bdělosti skutečně pouhým nepříjemným napínáním. Ale nebyl by pak náš Bůh nějak divný, kdyby se nám zjevil (což i učinil v osobě Ježíše Krista), vzbudil v našich srdcích nezkrotnou touhu po něm, a pak jednoduše „sbalil kufry“, odešel do neznáma, a přitom si mnul ruce, jak nás možná „nachytá na hruškách“, když se jednou nečekaně vrátí... Ježíšovo upozornění „…nevíte, kdy přijde pán domu, zdali navečer nebo o půlnoci nebo za kuropění nebo ráno“ neznamená, že Pánovi domu jde o to, aby „vychytal“ pro svůj návrat tu nejméně vhodnou chvíli, a tak si ověřil naši pohotovost. Jde mu o to, abychom v čase milosti mezi jeho prvním a definitivním příchodem; v čase milosti mezi „již“ a „ještě ne“; soustavně poznávali, jak se k nám tajemně přibližuje v každém okamžiku našeho života… Advent je časem obrácení: dává mi možnost obrátit se k Bohu, abych mohl být svobodný pro jeho blízkost. Advent je časem začátku: mohu každý den povstat ze stínu svého já, abych mohl vstoupit do Božího světla. Advent je časem přípravy: mám čas připravit srdce pro Kristův příchod, abych mohl přijmout jeho lásku. Advent je časem čekání: jestli v trpělivosti vytrvám, budu Bohem obdarován. Advent je časem touhy: když směřuji k Bohu své myšlenky, dává mi účast na svém společenství. Advent je časem očekávání radosti: smím doufat v Boha, abych byl naplněn jeho radostí. Advent je časem mlčení: chci se ztišit před Bohem, abych mohl vytušit tajemství jeho vtělení. Advent je časem modlitby. - Bděme tedy plný radostné naděje, vždyť „nevíme, kdy přijde Pán“...