1.1.

1.1. PM Bohorodičky, Pustějov, Kujavy, Bílov 1.1.2014

Vstoupili jsme do nového roku. - Liturgie začíná čtením ze čtvrté kni-hy Mojžíšovy. Je to žehnací formule. Co lepšího bychom si mohli přát, než Boží požehnání do celého nastávajícího roku? – List Galaťanům hovoří o Je-žíši „narozeném ze ženy“, který svojí smrtí získal všem lidem svobodu i spá-su… - Evangelium završuje vánoční oktáv, kdy narozený bohočlověk přijímá jméno Ježíš – tedy „Bůh zachraňuje“…

Dnes si však připomínáme i Marii - dárkyni Kristova života, Královnu nebes, k níž se křesťané obracejí stejně vroucně jako k jejímu Synu - Vykupi-teli. Tím je stanovena v církevní liturgii naprostá výjimečnost postavy Panny Marie - Matky Boží. Uslyšela slovo a byla jím zasažena tak, že po úvaze řek-la své "ano" cestě, která se před ní ztrácela v nedohledném šeru a pochybnos-tech. Člověk jako my všichni, povolaná a vyvolená, ale i ona musí zápasit o svou víru. Přes nechápání všeho se však držela pevně Boha až pod kříž...

Každé mateřství je již v přirozeném pohledu tajemstvím. Každé ma-teřství činí ženu úctyhodnou. Tak jako Maria je Matkou Páně - Matkou jeho těla, je i Matkou nás všech věřících. Je naší prostřednicí k Bohu, vždyť jsme její lidské děti. Rovněž je krásné její přirovnání k žebříku mezi nebem a zemí, po kterém sestoupil Boží Syn dolů k nám. Po tomto žebříku zase my můžeme vystupovat k Němu…

V dnešní den vkládáme nový občanský rok opět do rukou Božích, prosíme o požehnání, ochranu i vedení našich životů. Nezapomínejme na Ma-rii, která tam u Božího trůnu stojí nejblíže. Jako dobrá Matka sleduje každý krok svých dětí. Její prosebná ruka dokázala získat již nesčetněkrát Boží mi-losrdenství. Jen věřme a vytrvejme! - „A jak dojdu k víře, když se neumím modlit?“ ptal se redaktor jednou Matky Terezy. Odpověděla: „Budu to dělat za vás, ale vy se pokuste těm, které potkáte, věnovat úsměv. Úsměv je částí Boží skutečnosti.“ 

Tak se znamením kříže i s úsměvem a nadějí v Boží prozřetelnost vstupme do nového roku 2014!